CZ UK
 

MINI krámek

Serepetičky

Login






Zaslat heslo

NarozeMini – Blato, září 2000

fotogalerie

Letošní NarozeMini popisuje první a jediná dámská posádka. Budiž jí alespoň toto náhradou za moje totální selhání při vyhlašování výsledků. Jako správný "buran" jsem v tom fofru zapomněl dámskou kategorii vůbec vyhlásit.

Jiří Tlach


start do soutěže Od 29. září do 1. října se konaly již třetí NarozeMini, které se tentokrát přemístily ze severní Moravy do překrásných téměř nedotčených míst České Kanady. V malé vesnici Blato nedaleko Nové Bystřice se k penziónu Hřebíček, kde jsme se ubytovali, sjelo rekordních 36 miníků. To byla pěkná nadílka a myslím, že kdyby si někdo dal tu práci a pořádně počítal, tak na jednoho stálého obyvatele vesnice připadly tak tři až čtyři Mini. Kromě "domácích" se zúčastnilo i několik Mini ze Slovenska a poměrně početná skupina z Rakouska. Počasí nám přálo, a tak mnohým ani nevadilo, že na ně v penziónu nezbylo místo a museli vzít za vděk střechou vlastní, plátěnou.

Letošní účast byla opravdu nevídaná a slibovala tuhý boj v již tradiční, všemi očekávané rally. A to mnozí netušili, že se na závod chystala i v historii NarozeMini první čistě ženská posádka, která neponechala nic náhodě a nechtěla se nechat zahanbit. Svůj handicap, najetých všeho všudy asi 1000 km, doháněla zodpovědnou přípravou v místě konání akce již tři dny předem.

A jak jsme to viděly my ženy?

soutěžní úkol Nádherné počasí při sobotní rally umocňovalo překrásný pohled na krásy přírody České Kanady. Našemu oku neunikla stáda veselých krav pasoucích se v okolí a ani neuvěřitelné množství hub, které všude okolo rostly. Jen cestovní rychlost 50 km v hodině nás občas vytrhla ze zamyšlení a donutila k úvaze, zda bude na 1. místo tato rychlost stačit. Ale po té, co jsme na jedné z prvních RZ bez jakéhokoli zaváhání rozeznaly čtyři předložené lihoviny, se atmosféra ve voze úplně uvolnila. První místo a tedy cena - zakázková deka s motivem NarozeMini - je jisté! V tomto nadšení jsme jely dál. První malé roztrpčení nás čekalo při řezání klády (populární "kanadská" disciplina), které nám dalo tak zabrat, že jsme byly rády, že se zase vezeme. Ale pak přišlo asi čtvrthodinové běhání kolem kostela, jehož cílem bylo spočítat všechna okna. Okna se nám spočítat nepodařilo, ale ujistily jsme se o tom, že matematika není naše silná stránka. A tak nám nezbylo než usednout do "Bobeše", dobře se připoutat a uhánět co to dá. To se nám k našemu vlastnímu zděšení dařilo až do místa, kde jsme přejely odbočku a musely se otočit a vrátit. No a co čert nechtěl? Právě, když jsme stály napříč cesty, řítí se k nám auto. My, neschopny jakéhokoli činu, jsme jen tupě zíraly na blížící se neštěstí a co nevidíme. Auto řídí "ženská" a klepe si význačně na čelo. Co dodat - "nána!". Ale ani to nám nevzalo bojového ducha.

absolutní vítěz A co ukázalo večerní vyhlašování výsledků? Dámská posádka obsadila celkově 5. místo a proč sebekriticky nedodat - skvělé 5. místo. Celkově první byl Martin Suchánek & spol. ve svém rudém "užitkovém" voze a další už si nepamatuji - nevyhráli tu deku.

Po udělování cen vznikl mírný zmatek, který jen potvrdil, že nejlepším řešením je, vloni osvědčený systém losování cen, kde nikdo není vítěz a nikdo poražený a to by nás snad už deka neminula. Mnohým až dlouho do noci vrtala hlavou vzdálenost kolejnic místní úzkokolejky, jiným jak se dostat do rána pomocí itineráře zpátky k penziónu. Při večerním veselí sklidila velký úspěch presentace výrobního programu likérky Hill's, u které nechyběla ani ochutnávka, která nebrala konce.

V neděli jsme se všichni pomalu rozjeli do svých domovů s dobrým pocitem a spoustou zážitků. Díky pořadatelům.

Těšíme se na další ročník.

DUP


 
© MFC 2007