Čas brzd |
Zpět |
Pokud potřebuje vaše Mini kotvu, má pro vás Pete Wood několik postřehů.
Jednou z nejatraktivnějších vlastností Mini je jeho velikost. Je tím míněno také to, že malé je vše včetně brzd!
Bubnové brzdy s novým obložením mají zhruba adekvátní účinnost, ale když je obložení opotřebované, tak zpomalit Mini může být účinné stejně jako mávat šátečkem před rozbíhajícím se nosorožcem.
První Mini měly jen jednu náběhovou čelist u předních brzd, ale kolem roku 1960 byly vybaveny dvounáběhovými bubnovými brzdami. Dva jednočinné brzdové válečky na každé straně byly příčinou výrazné změny brzdného účinku, a tato konstrukce se pro sériová (ne-sportovní) auta nezměnila až do roku 1984.
Mini Cooper, prodávaný od roku 1961, přišel s revolučními sedmipalcovými kotoučovými brzdami. V té době byly nejmenší na světě, a tak užitečné, jako popelník na motocyklu. Mk II Cooper měl tyto brzdy až do konce výroby roku 1967. Proč nebyly Coopery vybaveny efektivnějšími (většími) diskovými brzdami s posilovačem z typu Cooper S, není známo. Nepřekvapilo proto, a netrvalo to dlouho, že majitelé začali na svých miláčcích měnit celý brzdový systém.
Dnešní Miníky s dvanáctipalcovými koly používají od roku 1984 plně dostačující kotoučové brzdy, ale mnoho majitelů desetipalcových koleček stále zápasí s brzdami, zvláště v dnešním hustém provozu. Prvořadé pro staré bubnové brzdy je údržba a časté seřizování.
Dobře si prohlédněte bubny. Pokud mají vroubky, výdutě a jsou zamodřené (přehřáté), nikdy nemohou mít adekvátní účinnost. Opotřebení nebo ovalitu můžete opravit srovnáním pracovní plochy na soustruhu, ale není to příliš finančně výhodné. Lepší je koupit nové nebo starší provozuschopné bubny. Další věcí na kterou se musíte podívat, je únik brzdové kapaliny z brzdových válečků. Okamžitě zničí obložení, ale daleko hůř -- gumičky odejdou úplně, a jste bez brzd! Pokud jste na brzdy hodně tvrdí, můžete si pořídit hliníkové žebrované bubny s lepším účinkem a s chlazením. A zamezení pumpování brzd (fade)? Pokud vlivem ovality brzdových bubnů nastane tento nepříjemný efekt, obložení se místně přehřívá, vytváří se na něm glazura a ztrácí třecí schopnost -- je to velmi nebezpečné! Dalším extrémem je stará brzdová kapalina (každá je hygroskopická), která váže vodu a po jisté době se může začít vařit, vypařovat a zapříčiní celkovou ochablost až naprosté selhání brzd, Pedál se propadne až na podlahu, a budete rádi, když auto vůbec nějak zastavíte.
Zůstane-li majitel, z důvodů tradice nebo efektu, u desetipalcových kol, nemá mnoho možností jak upravit brzdy na diskové. Za prvé použít typ Cooper S, s většími poloosami a unašeči. Všechny tyto díly můžete koupit u mini-specialistů, ale nepočítejte s cenou pod 600 GBP. Použití repasovaných dílů z druhé ruky přijde zhruba na polovinu. Znamená to, že Cooper S brzdy jsou těžko překonatelné. Jeden důležitý poznatek: Cooper S těhlice musí mít odpovídající páčky (ručky) řízení. Mk I s Mk I řízením a naopak.
Druhou možností je použít modifikované brzdy z typu Metro od firmy Racraft (01707 645946). Používají upravené čtyřpístkové třmeny Metro společně s Metro typem kotoučů s vnitřním chlazením, stočené na průměr 7,8 palce. Zde můžete použít jakékoliv těhlice z Mini s kotoučovými brzdami. Je třeba podotknout, že takto lze modifikovat i desetipalcovou nápravu u Mini 1984 a mladších, původně na dvanáctkách kolech. Racraft vyrábí také alternativní verzi pro neventilované kotouče, kde můžete použít původní třiapůl palce široké disky kol. Stojí to kolem 270 GBP za třmeny a kotouče. Musíte též vyměnit hlavní brzdový válec za větší (nádobku) a doporučuji namontovat posilovač.
Poslední možností je použít kompletní brzdy z Mini s dvanáctipalcovými koly a opět vyměnit brzdový válec za typ s větší nádobkou. A protože bude větší rozchod kol, použít též přídavné blatníčky podle typu pneumatik a disků. Brzdové disky vyměňte vždy, pokud zpozorujete popraskání, prasklinu, ovalitu nebo opotřebení pod 7 mm a pokud jsou ve třmenech vydřené nebo zoxidované pístky nebo netěsné gumové kroužky.
Nejjednodušší cesta k lepšímu brzdnému účinku u Mini s kotoučovými brzdami je použít ventilované disky společně se čtyřpístkovými brzdovými třmeny z MG Metro. Ventilace napomáhá chlazení brzdového kotouče, zvyšuje efektivnost a tím snižuje brzdnou vzdálenost.
Můžete použít těhlice z jakéhokoliv Mini od roku 1984, nebo těhlice z Metra s ručkami (páčkami) řízení Mini a horní i spodní čepy jdou použít ze staršího typu Metra.
Můžete také nainstalovat dvouokruhový hlavní brzdový válec (z bezpečnostních důvodů dobrá myšlenka), ale musíte vyměnit veškerou brzdovou armaturu, neboť okruhy musíte již od hlavního válce rozvádět odděleně. Většinou jedno přední a diagonálně zadní kolo na každý brzdový okruh. Výhodou je to, že při poruše jednoho okruhu vám pořád zbývá na zastavení auta jedno přední a jedno zadní kolo. Tento typ hlavního válce se většinou používá s uzavíracím ventilem ve vedení brzdových trubek, který při ztrátě tlaku v jednom z okruhů tento okruh uzavře. Pokud namontujete posilovač nezvýšíte brzdnou sílu, ale dosáhnete stejné brzdné síly za použití nižší síly na pedál. Posilovač (servo) je ovládán podtlakem ze sacího potrubí a může být namontován odděleně od hlavního brzdového válce. Určitě vám to pomůže při montáži do už tak dost zastavěného motorového prostoru Mini. Mnoho majitelů jej montuje pod přístrojovou desku nebo na vnitřní blatník.
Čím více je na třmenu pístků, tím lépe. Standardní Mini a Cooper S mají pístky dva, MG Metro má čtyři, a existuje i šestipístkový třmen od firmy KAD. Většina používaných třmenů je odlévána z litiny a takové jsou samozřejmě těžké a odvádějí méně tepla než slitinové. Pokud vám to peněženka dovolí, kupte hliníkové brzdové třmeny. Za těch 300 GBP však nejsou levné.
Nové, nerezovým opletem zabezpečené, hadice doporučuji pro jakékoliv brzdy. Nestojí dramaticky více jako standardní hadice a vydrží nesrovnatelně déle, nedeformují se, nenafukují, nedělají se na nich boule.
Můžete zvýšit účinnost brzd výměnou obložení a destiček, na výběr je dnes mnoho typů a mnoho materiálů, ale není každý vhodný. Nepoužívejte závodní materiály pro normální provoz. Jsou velmi závislé na teplotě a aby dobře brzdily musí být dostatečně zahřáté! A proto: nejste-li moc těžcí na brzdy stačí vám standardní destičky. Metalouhlíkové přenechte závodníkům. Na některých typech najdete drážky. Nelekejte se, napomáhají odvádění prachu, který se vytváří při brzdění a nemají žádný vedlejší účinek na brzdy. Nové destičky, obložení, potřebují záběh a to pečlivý. Znamená to prvních 100 mil nebrzdit příliš ostře, pak budou pracovat efektivně a spolehlivě.
Jak již bylo řečeno, je brzdová kapalina hygroskopická a proto je důležité ji každých cca 30.000 kilometrů vyměnit. Na zavzdušňování je nejkritičtější dvouokruhový hlavní brzdový válec, a bezpečně jej lze odvzdušnit pouze tlakově. Tlakovou odvzdušňovací sadu můžete za 15 až 20 GBP koupit u specialistů. Ostatní Mini je možno úspěšně odvzdušnit konvenční způsobem. Použijte hadičku (takovou, která jde těsně navléci přes odvzdušňovací šroubek) a potopte její druhý konec do brzdové kapaliny v čisté nádobce. Začněte na kole, které je nejdále od hlavního brzdového válce. Hladinu v zásobní nádobce pečlivě kontrolujte, nesmí jí být pod minimální rysku, když váš asistent periodicky stlačuje a povoluje brzdový pedál. Pumpujte brzdovým pedálem pomalu a tak dlouho, až z hadičky v nádobce nejdou bublinky. Poté je nutné držet brzdový pedál sešlápnutý a utáhnout odvzdušňovací šroubek. Doplňte kapalinu do zásobní nádobky a přejděte o kolo blíže k hlavnímu brzdovému válci. Když je všechen vzduch ze systému vytlačen musí být krok pedálu krátký a jeho spodní poloha tvrdá a brzdy funkční. Pokud je pedál měkký, péruje a po dalších sešlápnutích se jeho dráha zkracuje, je v systému nadále vzduch nebo jiná porucha.
Kotoučové brzdy jsou samoseřizovací. Pokud máte volné, nezkorodované pístky, není třeba nic seřizovat. Bubnové brzdy však potřebují periodické seřizování. Seřizovací elementy na bubnových brzdách jsou známé svým sklonem ke korozi a je nutné je mazat a seřizovat pravidelně za deset tisíc kilometrů. Potřebujete speciální klíč se čtvercovým otvorem (běžně jej koupíte u specialistů). Začněte nejdříve zadním seřizovačem. Rozhýbejte seřizovací šroub a utahujte jej tak dlouho, až kolem nejde otočit a pak povolujte, až se obložení pouze lehce dotýká bubnu a kolo se volně otáčí. Nyní několikrát zatáhněte ruční brzdu a několikrát šlápněte na brzdový pedál aby se usadily a vycentrovaly brzdové čelisti a opakujte seřizovací postup. Na dalších kolech postupujte stejně.
U předních bubnových brzd (Mini do r. 1984) začínejte od seřizovače čelisti blíže řídící páčce. Seřizovací element utahujte tím směrem, kterým se otáčí kolo při jízdě vpřed. Když zablokujete kolo pomalu seřizovač povolte a pokračujte na druhém seřizovači stejným způsobem. Nakonec seřiďte ruční brzdu na krok tři až pět zubů do úplného zabrzdění.
Mini je normálně těžké na předek a při brzdění tomu ještě napomáhá odstředivá síla váhy vozu, což může značně změnit stabilitu auta. Při ostrém brzdění potřebujete značně vyšší brzdný účinek vpředu a menší vzadu (zadní nápravu potřebujete odlehčit). Starší vozy měly namontován pružinový omezovač brzdného tlaku pro zadní nápravu, tento systém později nahradil kuličkový ventil. Pokud jej vaše auto nemá, doporučuji jej namontovat.
Nyní víte téměř vše o brzdách vašeho Mini a víte jak je udržet v dobré kondici. Příště budu rozebírat větší detaily a speciální brzdové díly. A poslední slovo? Nikdy nepoužívejte díly brzd z druhé ruky pokud nejsou kompletně repasovány a nemají veškeré gumové díly (gumičky, prachovky) nové.
Mini Magazine (září 1996) český překlad F.S.R. Legia František Rakouš