CZ UK
 

MINI krámek

MILLERS OILS

Oleje pro Mini
Díly
  • Mini díly
Příslušenství
Serepetičky

Login






Zaslat heslo

IMM 2009

Longbridge, Birmingham, UK


50. let uplynulo od vyjetí prvního Mini z výrobní linky. První Mini tedy Morris Mini Minor s registrací 621 AOK jel roku 1959 rovnou do Muzea BMC. Rovněž i poslední klasické Mini v roce 2000 sjelo z výrobní linky tamtéž, nyní Heritage Motor Centre v Gaydonu. Za 50. let života Mini se z něj stala legenda, která vzešla z pera geniálního Aleca Issigonise a přinesla revoluci v koncepci automobilů – koncepci „vše v předu“ dnes používá většina automobilek.

Mini je populární po celém světě, vždyť se vyrábělo mimo Anglii, kontinentální Evropu i např. v Austrálii nebo Jižní Africe. Všude se v průběhu roku koná bezpočet srazů majitelů a příznivců Mini, ale přece jen tou hlavní akcí je International Mini Meeting.

Tradice IMM sahá do 70. let minulého století, kdy je německá klubová scéna začala pořádat. Ano je to trochu s podivem, ale tradice mezinárodních Mini srazů nemá původ v domovině Mini, ale v zemi asi nejsilnější klubové scény Mini. Prvních 5 srazů se konalo pouze v Německu, ale od roku 1983 opustilo Německo a začalo být opravdu mezinárodní. Až v roce 1989 při příležitosti 30. výročí Mini se IMM dostalo do domovské zemně Mini a zároveň bylo zavedeno pravidlo výročních srazů – tedy každých 5 let – se IMM vrací do Anglie. Výběr pořadatele a místa konání je součástí programu prezidentského meetingu, kde se sejdou všichni prezidenti zúčastněných klubů a zde je vybrán pořadatel IMM na přes rok.

Nebylo asi velkým překvapením, že pro rok 50. výročí Mini zvítězil jako pořadatel Birmingham Mini klub, zvláště když místo srazu se nacházelo přímo v Longbridge naproti vstupní bráně do bývalé továrny BMC z které po celých 41 let vyjížděly nové Mini. A to jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít.

Cestu do Longbridge na IMM jsme si zpestřili prohlídkou dvou automobilních muzeí v nedalekém Coventry. Trochu hledání nám zabralo nalezení nově otevřeného muzea Jaguar, ale zážitek stál určitě za tu námahu. Vřelá atmosféra a diskuze nad šálkem čaje mezi skvosty hrdě se hlásícími ke značce se šelmou ve znaku. Dále jsme se přesunuli do centra Coventry, kde se nachází největší muzeum ostrovní pozemní dopravy. Jak už název napovídá v muzeu je nepřeberné množství vozidel pocházejících z britských ostrovů, počínaje bicykly, přes motocykly, automobily, nákladní vozy a autobusy. Nechybí ani sportovní, speciální a vojenská vozidla. Asi nejimpozantnějšími exponáty jsou dva rychlostní speciály držící dodnes rychlostní rekord Thrust 2 a Thrust SSC.

Ale zpět k IMM. Centrem byl Cofton park v Longbridge nacházející se naproti areálu bývalé továrny Austin později BMC a Rover. Mimochodem příjezd do Cofton parku kolem celého areálu továrny nebudil příliš optimismu. Většina továrny, která zde stála 100let (1905 - 2005), je již srovnána se zemí a zbývá jen malá část (právě naproti Cofton parku), kde sídlí MG v čínských rukou. Všude v areálu MG, kam jsme v průběhu IMM několikrát zavítali, jsou všechny nápisy v angličtině doplněny překladem v „rozsypaném čaji“. U příznivce britské klasiky to vyvolává značně smíšené pocity.

Samotný Cofton park se změnil v obrovský kemp, do kterého se sjely tisíce majitelů a příznivců Mini z celého světa. Celý víkend jsme procházeli park a obhlíželi auta, diskutovali s ostatními účastníky. Při našich „toulkách po parku jsme objevili výpravu miníkářů z Austrálie, potkali výpravu z Japonska a kontinentální Evropa byla myslím zastoupená kompletně až po miníkáře z Ukrajiny.

Nevím kolik registrovaných účastníků na IMM přijelo, ale potkávali jsme Mini s registračními čísly hodně přes 3000 a to vlastně celý víkend, hlavně v neděli, přijížděli stále další a další „místní“ Mini.

Uprostřed parku bylo centrum celé akce, kde byly vystaveny vzácné exempláře, a kde byly soustředěny všechny stánky prodejců dílů, úpravců a restaurátorů Mini a jeho derivátů. Například Broadspeed přivezl kromě nabídky dílů pro úpravu Mini i své původní okruhové závodní speciály z šedesátých let i s dobovým přepravníkem.

Nedaleko od Broadspeedu byl stan určený pro „exponáty“ z muzea Heritage Motro Centre v Gaydonu. Součástí programu IMM byla právě i jízda těch nejzajímavějších vozů, které v sobotu ráno vyrazily z Gaydonu a po ose v koloně dojely do Longbridge, kde byly po zbytek víkendu vystaveny. A že to nebyly nějaké obyčejné kusy, jednalo se např. o první vyrobené Mini s registrací 621 AOK, další vozy nám připomněly zašlé doby slavné Rallye Monte Carlo a další slavné závody šedesátých a sedmdesátých let, za všechny uvedu alespoň vítězný Mini Cooper S 1964 s registrací 33EJB, nebo okruhový speciál Johna Rhodese. Před stanem s exponáty z Gaydonu byl vystaven Stewart & Ardern Minisprint odlišující se na první pohled sníženou střechou a hranatými světly.

Naproti byl stan s poněkud netradičními modifikacemi Mini, jako je na základu Mini postavený obytný vůz, nebo oboustranné Mini, tedy Mini se dvěma předními částmi. Nedaleko bylo možné obdivovat jediný dochovaný vůz, který „přežil“ natáčení filmu The Italian Job. O další kus dále se sjely nejvýkonnější sériové verze Mini ERA Turbo nebo Mini Marcos. Kromě dalších dnes již klasických modifikací Mini jako jsou Unipower GT, Mini Scamp a dalších zde bylo vidět i nespočet úprav Mini od zcela profesionálních po podivné amatérské konstrukce. Pod kapotami Mini zde bylo možné shlédnout různé pohonné jednotky od vysokootáčkových lehoučkých motocyklových agregátů, přes velmi oblíbené agregáty z Hondy Civic, motorů z vlastního chovu K-Series až po zcela extrémní V8 small-block. Je až s podivem, že u většiny takto upravených Mini není na první pohled patrné, že se pod kapotou skrývá větší a výkonnější agregát.

Už jsem zmínil, že součástí programu IMM byl příjezd vozů z HMC z Gaydonu, dále pořadatelský klub připravil na volné ploše uprostřed parku výstavu snad všech základních modelů Mini v různých výbavách tak jak je bylo možné ve své době zakoupit od MKI až po poslední model z roku 2000.

Jak už jsem psal na začátku, na programu IMM byl i prezidentský meeting, kde se ucházely kluby o pořádání dalšího ročníku IMM. Pro rok 2011 bylo odhlasováno Švýcarsko. Není bez zajímavosti, že se zde představil Maďarský Mini klub s plánem pořádat IMM v roce 2012 u Balatonu. Nepochybně bychom měli příští rok v Německu tuto kandidaturu podpořit.

V programu IMM byly i debaty se slavnými osobnostmi Mini, chvíli jsem se zúčastnil jedné, kde byl mimo jiné Paddy Hopkirk. V sobotu po obědě vyrazilo přes sto Mini v koloně do Birminghamu, kolonu vedly tři věrné repliky vozů z filmu The Italin Job.

Asi divácky nejatraktivnější byly vystoupení Russe Swifta, který je známý svými kaskadérskými kousky. Pokud jste nikdy jeho vystoupení neviděli, tak vězte, že na odstavné ploše MG cars předváděl s Mini různé smyky, parkování mezi dvě Mini, nebo do řady a v neposlední řadě i jízdy s Mini po dvou kolech.

Jedna z probíhajících akcí je myslím u nás trochu neznámá, nicméně v jiných končinách je to zábava velmi populární a na IMM proběhlo dokonce World Championship Rocker Cover Racing neboli mistrovství světa v závodech ventilových vík. Zjednodušeně – závodí se s ventilovými víky opatřenými kolečky na nakloněné dráze vyřazovacím způsobem. Byly zde k vidění opravdu zajímavé kreace.

Každý večer probíhala párty s živou hudbou, představováním jednotlivých klubů a spoustou zábavy. Na té závěrečné – nedělní – předali pořadatelé IMM 2009 z Birminghamu klíč IMM pořadatelům z Německa což bylo oficiálním ukončením IMM. Zábava samozřejmě pokračovala do brzkých ranních hodin.

No a v pondělí ráno už nezbývalo než sbalit a vydat se na cestu k domovu. Ještě jsme se rozloučili s kamarády, kteří pokračovali na sraz Marcos konaný následující víkend – nejen Mini letos slavilo 50 let, ale to už je jiný příběh.


 
© MFC 2007