CZ UK
 

MINI krámek

MILLERS OILS

Oleje pro Mini
Díly
  • Mini díly
Příslušenství
Serepetičky

Login






Zaslat heslo

International Mini Meeting – Podlesice (Polsko)


další obrázky v galerii

Pátek 2.6.2006 ještě navíc volební den a to počasí, no uvidí se, vyrážíme 10.30 z Brna na IMM do Polska. Kamarádi sice změnili na poslední chvíli místo srazu, ale na mapách je vše nastudované, takže v ničem problém nevidíme. Jedeme směr Ostrava, kdy chceme cestou s JT odvolit a hlavně vyzvednout v Rychvaldě na nás již čekajícího Martina Kavana a Mirka Macháčka. Tam také po otevření volební místnosti odvolíme a pokračujeme dál.

V 19.10 jsme na místě v Podlesicích. Dostáváme číslo 384 a jak se nakonec dozvídáme, celkem se sjelo cca 500 aut. Kemp je na louce, jejíž velkou výhodou při počasí, které nás po celou dobu srazu provází je to, že její podklad je písek. A tak ty spousty vody, které na nás padají po celou dobu srazu, v podstatě vsáknou a nikomu neublíží. Většina účastníků se shromažďuje pod velkým stanem, rozměrů středního cirkusu a tam diskutuje, posedává, popíjí a druží se. Z tohoto místa lze i obdivně sledovat přípravy různých krmí (jídlem to raději nenazývám i když jsme bez úhony všichni přežili: ) Nejvíce fascinující je kuchař (doufám, že někdo zapůjčí fotografii), který je pro svou profesi přímo zrozen. V bílých gumových rukavicích řídí celou stravovací jednotku, tu míchá čaj, tu usmaží rybu, nebo přelévá tekutinu nám neznámého původu. Také se stále něco griluje, smaží a praží, takže vůně linoucí se okolím dodávají tu pravou atmosféru velkého přátelského posezení. K večeři obdržíme dle výběru polévku, smaženou rybu s bramborem a kvašáky. Ty jsou ostatně ke všemu.

V sobotu ráno jdeme na snídani. Dostáváme obložený talíř, kakajíčko, kávu, čaj, všeho je dost a přes mírně nezvládnutou organizaci v kuchyni, kdy buď všichni chystají talíře, nebo všichni vydávají talíře, se utvořená fronta zkracuje. Nakonec není fronta jako fronta. Než se dostaneme k talířům, vyměňujeme si postřehy, uzavírají se kamarádství a seznamujeme se např. s belgickou výpravou. Skončí to předáním české klubové mikiny pro belgickou "šéfku" klubu (naštěstí nám jedna XXL přebývá). Co všichni chválíme je výborný džem ten jahodový, meruňkový i třešňový a nakonec sýrová pomazánka na talíři je také mňam. Večer je něco jako guláš (zlatí kluci maďarští už se těšíme na ten váš). Polévka pravda připomíná tu tekutinu, kterou kuchař ráno přeléval sem a tam, ale vylepšeno je to půlkou vejce natvrdo. No, nic víc k tomu nemohu napsat neboť jsem se této krmi dobrovolně zřekla a dávám si českou Majku s polským chlebem. Stále se grilují klobásy a nějaká masa a všichni diskutujeme o tom, co asi bude bonusovým balíčkem na cestu? To se ostatně ti otrlí brzy dozví:

Odpoledne naše výprava podnikne výlet po okolí, někteří se vyšplhají na přilehlý kopec z něhož je nádherný výhled do okolí a nakonec i to počasí se trošičku umoudřilo.

V neděli je opět obložený talíř, salám, dobrý sýr (ten opravdu umí dělat) a zase ty dobřoučké marmelády. Kluboví předsedové a zástupci mají schůzku k rokování o věcech příštích, prohlížíme všechna auta, stánky a atrakce. Odpoledne někteří účastníci balí a směřují k domovům. My zůstáváme, a tak se večer máme možnost zúčastnit závěru srazu, vyhodnocení nejvzdálenějšího účastníka z Portugalska, nejmladšího miminka Jane z Anglie a další, což ani všechno nestíhám registrovat. Někteří v ještě v neděli večer, ostatní ještě v pondělí při odjezdu dostáváme bolusový balíček na cestu. Záhy zjišťujeme, že je to Bigoš (což značí několik dnů grilované klobásy, které jsme všichni čichali, zelí a houby) s obligátním kvašeným okurkem a chlebem. Na cestu dostáváme dvě hrsti bonbónů a dvě minerální vody.

Další naše cesta vede do Jasne Gory, nevyužít podívat se na svaté místo by snad ani nešlo. Papež Jan Pavel II v nadživotní velikosti nám snad žehná i na cestu, neboť vychází sluníčko a nám začíná dovolená a míříme přes celé Slovensko na sraz do Bratislavy. Tak zase někdy příště v Polsku nashledanou.

Alena

zpět fanzin


 
© MFC 2007