CZ UK
 

MINI krámek

MILLERS OILS

Oleje pro Mini
Díly
  • Mini díly
Příslušenství
Serepetičky

Login






Zaslat heslo

Plzeň, 23.–24. srpna 2002

Pátek odpoledne, vedro k zalknutí a před námi cca 300 kilometrů do Plzně. Odpoledne přežíváme ještě ve stínu v bytě, ale pomalu připravujeme zavazadla. Ve čtvrt na devět večer vyrážíme z Brna na sraz. Potkáváme spoustu motorkářů, přijíždějících do Brna na Velkou cenu. Při počtu 85 jsem je přestala registrovat. Cesta probíhá celkem v klidu a několikrát jsme prozvoněni již přítomnými v Plzni, co je s námi a kdy se objevíme. Stíháme to přesně na poslední chvíli, opravdu poslední pivo ve stánku. U Pavlova grilu je ještě stále veselo. Zdravím některé přítomné, ale ne všichni už zřejmě vnímají :-)) Horko a ty vypité sudy udělali svoje. Ještě pozdravíme Chochola s Mílou a je čas na spaní.

Sobota ráno dává tušit, že bude na trati pěkně horko. A taky bylo – počasí přeje až moc a tak ani průvan všech miníkovských oken nepomáhá. Vypijeme hektolitr vody (no možná to bylo méně), rozhodně ale ten hektolitr vypotíme. A vyjíždíme k prvnímu soutěžnímu úkolu na parkovišti u kempu. Přejet koly po položeném prkně, zpátky couvnout pravým zadním kolem do čtverce vyznačeného na asfaltu a hurá na trať. Jako spolujezdec a navigátor (asi nejsem nic moc) podle šipek, bez vyznačených kilometrů způsobím dvakrát „zakufrování” jinam, ale vždy se podaří dostat zpět na tu pravou trasu. Asi nejsme sami bloudící, protože se někde s úsměvěm potkáváme v protisměru jedoucími i jinými miníky. Legrace musí být i kdyby na chleba nebylo :-D

A je tu druhý soutěžní úkol – šipky. No jděte mi pěkně k šípku, to bude ostuda. Našipkuju 35 bodů, je to moc nebo málo, to v té chvíli netuším, ale přihlížející rozhodčí mi zvedne sebevědomí tím, že říká: „Nebylo to nejhorší”! Při hledání obce Žichlice mírně zajíždíme a nastává malá bouřka v miníku. Znáte to :-( Ale nakonec je nacházíme a můj odhad centimetrů vzdálenosti dvou židlí od sebe je odkrokován na 5,45 m. Dostáváme razítko slepice (to už je po prasátku a krocanovi třetí) a popojíždíme dál. Vesnici Sedlecko, čtvrtý soutěžní úkol nemůžeme minout a míříme ke golfovému hřišti. Tam na šestkrát uhraju míček do té správné jamky, vím, že nikdy nebudu esem v této královské hře! Je mi nesmírně líto Jarouška Kodla, který musí po celý den v tom parnu dohlížet u této disciplíny.

Na doporučení Jitky přejíždíme ke Krtkům, pravé vesnické hospůdce, vlastně spíše hospodě, kde si dáváme moc dobrý oběd, dršťkovku a já ještě mlsám topinku:-)) Podle itineráře se vracíme zpět do Plzně k finiši. Ten je věru překvapivý a kdo se nažbrundal cestou vody, limonády a jiných tekutin rázem lituje. Poslední soutěžní úkol je totiž na čas vypití jednoho piva. No, nakonec jsme ho zvládli. Byli i tací, kteří se o to pokoušeli tak dlouho (myslím tím vylepšovat sekundy), až to na nich zanechalo mírné následky:-))

Sobotní večírek s rybami od Pepíka Leštiny, buřty od Zdeňka Váni a Aleny neměl chybu. Piva bylo dostatek, ostatní měli i něco „ostřejšího” a to uvolnilo u všech skryté taneční vlohy. Kapela „Staří psi” hrála jako za mlada a tak se večírkovalo až do bílého rána.

Neděle nás vítá sluncem a jasem vyspaných tváří, támhle už balí stany, tady se zase sesedají v trávě na poslední kus řeči a nastává postupné loučení s kamarády. Tak zase příště AHOJ a všichni dobře dojeťte!

Alena

zpět fanzin

P. S. Na fotogalerii ještě pracujeme, prozatím poslal obrázky jenom Aleš Kout, na cestě by měly být ještě další.


 
© MFC 2007