CZ UK
 

MINI krámek

MILLERS OILS

Oleje pro Mini
Díly
  • Mini díly
Příslušenství
Serepetičky

Login






Zaslat heslo
Subject: REKAPITULACE
Date: Tue, 2 Jan 2001 05:21:52 +0100
From: Martin Kavan 

Cesta, Vánoce a Silvestr


Rozloučení v Brně Tak už jsem tu měsíc takže mohu pomalu rekapitulovat. Cesta do Austrálie se samozřejmě neobešla bez drobných incidentů, ale je to taky zkušenost. Že se nemají pašovat jabka do Austrálie a vozit batohy těžší než 25 kg. Nemusel bych pak narychlo vykládat nepotřebné věci (ty kolekce mě fakt mrzí) pět minut před odletem. Cesta byla v pohodě viděl jsem šestkrát film "chitchen run" je fakt vymakanej. Po přistání trochu pršelo ale přivezli jsme jim sem krásné počasí, byl to totiž poslední deštivý den z třítýdenního deštivého počasí.

Před odletem z Vídně Z letiště nás odvezli na ubytování u slovenských emigrantů kde byli pouze češi a slováci. Měli jsme svůj pokoj, v celkem malém baráčku byly čtyři se společnou kuchyní a koupelnou. Na začátek to bylo ubytování dobré, akorát spojení do města bylo poněkud horší po 11 hodině už tam nic nejelo. Začali jsme si shánět práci což obnášelo chodit od obchodu k obchodu od restaurace k restauraci a ptát se na práci a všude lhát, že mám zkušenosti s vařením, mytím nádobí či "mopováním". Ale nikde mě nechtěli jaká to pro ně škoda. Nakonec jsme usoudili, že nás baví auta tak jsme začali obcházet autosalony jestli nemají nějakou práci – a nic.

Tak jsme zkusili ruční myčku aut, kterou jsme viděli po cestě, když jezdíme do školy. Ze začátku se ošívali, že máme přijít (na zkoušku) až za tři dny. Ale pak jsem řekl pro Oziky kouzelnou větu: "We have expiriencest, also". A šlo to jak po drátkách, zkouška byla hned a tak jsme leštili auta ve školních věcech. Po hodině řekli že nás berou a tak mám každý víkend možnost mýt auta bohatých Oziků. Seděl jsem například v MASERATTI 3000, ASTON MARTIN DB7, BENTLEY, JAGUAR-ech všech typů atd. Po měsíci už jsme zapracovaní myči takže je to v pohodě. Naši milí spolupracovníci – říkáme jim šudlíci od slova šudlat – jsou většinou indové, afghánci (s Rusy nebojovali) bangladéšané, všichni mají tak čtyři až šest dětí, takže svět nevymře.

Zkusili jsme i agentury. Ze zlatých stránek jsem si vyhledal pracovní agentury a podle adres jsme vyrazili. Hned na začátek jsme vešli do nějaké luxusní agentury pracující pro velké firmy. Byli z nás dost vyděšení, ale zachovali dekórum a řekli, že si nás vyzkouší: posadili nás k počítačům dali před nás papír s čísly a měli jsme to opisovat tři minuty a pak ještě jednou. Jelikož jsem měl vypnutou číselnou klávesnici na což jsem přišel po dvou minutách, můj výsledek byl nevalný. 4800 znaků za hodinu. Tom byl dobrej (7800) tak by ho i vzali, ale že zavolaj po vánocích. Za tři dny zavolali a šli jsme vyplňovat nějaký formuláře. Od té doby se neozvali, ale byla to příjemná zkušenost.

Taky jsme šli za agentem z další agentury, pěkně nám povykládal, jak se vypracoval a že práci nám může sehnat Maryusz, jeho (jak jsme se dozvěděli později) levá ruka. Zprostředkovává práci pro poláky za 200$ a čechy za 150$, ale neozval se – překupník. Získali jsme ale kontakt na ubytování v DEE WAY což je čtvrť u pláže a nezaváhali jsme. 22. prosince jsme se přestěhovali. Máme výhled z balkónu na moře a na pláž je to sto metrů takže jsem v moři pomalu každý den. Vlny jsou parádní, učím se pomalu odhadnou správný okamžik naskočení do vlny ona tě pak nese i dvacet metrů. Surfovat zkusím příští týden – spolubydlící Jana a Jarda mají surf. Jinak v je tu skvělé spojení, každou chvíli něco jede do města a cesta trvá asi třicet, čtyřicet minut.

Vánoce v Sydney Vánoce byly parádní: 24. prosince jsme šli sice do práce, ale 25. jsme měli konečně první volný den od příjezdu do Austrálie, tak jsme se pořádně vyspali, šli jsme se vykoupat do moře a udělali jsme bramborový salát, opekli řízky, Jana s Jardou měli kapra. A za zvuku varhanního koncertu J. Ryby jsme SLAVNOSTNĚ POVEČEŘELI a PAK SI PŘEDALI DÁREČKY. Vánoční večeře kdy lidé venku chodí v plavkách a po balkóně skáčou papoušci je divná. V deset večer jsme vyrazili do Sydney. Nebylo tam ani živáčka, tak jsme si ho v klidu prošli, no a 26. jsme šli do práce.

Silvestr byl excelentní, koupili jsme si kuře a zákusky a víno a šampaňské a vyrazili do města. No a tam to vypadalo jak v nějakém fantastickém filmu. Z ampliónu se ozývalo "no alcohol, no glass", všechna místa jako opera, botanická zahrada, okolí mostu byla uzavřena a vstoupit se tam dalo pouze přes vstupní koridory kde prohledávali obsahy batohů. Tak jsme všechno odnesli ke kamarádům a šli se dívat na program. První ohňostroj začal v 21 hodin, byl desetiminotovej. Dívali jsme se na něho od opery. Druhej byl o půlnoci a ten byl opravdu velikej. Měli jsme strategické místo v přístavu, viděli jsme most, přístav, město a věž. Ohňostroj byl vystřelován ze třech míst: od opery, z mostu a pak někde na okraji města. Všechny byly stejné, no a pak stříleli z mostu, z věže a ze sedmi nejvyšších budov. V jednu chvíli to vypadalo jako kdyby hořelo celé Sydney – no paráda! Zbytek oslav jsme strávili v Hideparku kde byla produkce až do šesti ráno. 01. 01. 2000 byla oslava vzniku (100 let) Austrálie. Byl to obrovský průvod s alegorickými vozy a požárníky, no prostě 1. Máj neblahého času, ale ve velkém a s nadšením. Tak ještě jednou krásný Nový Rok a hlavně zdraví a štěstí a pohodu.

Martin

zpět fanzin


 
© MFC 2007