6. Mini-Trefen im Waldviertel (16.-18. června) |
pár dalších obrázků |
Cestu na hornorakouský sraz jsme podnikli na přímou výzvu Anastázie Rakouské. Nutno předeslat, že nebylo čeho litovat. Sraz jsme si dali hned v sobotu ráno na hranicích a společně se vydali hledat vesničku Obergrünbach, kde žije "ředitel" Waldviertelovského spolku Helmut Stumvoll. Na jeho čerstvě posečené louce byl od pátku stanový tábor, který se neustále rozrůstal až na sobotních stodvacet posádek z celého Rakouska, Německa, něco málo Švýcarů a dva vozy z ČR. Nikdo další nenašel odvahu investovat zhruba 800 kaček do tohoto podniku. Jak jsme posléze zjistili, rozhodně to nebylo mnoho - sobotní "nevídanou" večeři a nedělní snídani těžko za takový peníz pořídíte.
Paní Anastázii zde velmi milují (nakonec jako všude), je pravidelným účastníkem tohoto srazu a za svoji věrnost dostala v sobotu večer tak obrovskou kytici, že ji za ní nebylo téměř vidět. Letošní ročník se nesl ve výročním duchu. Klub slavil desetiletí - už mám ve věci jasno: deset let existence znamená šestý sraz, protože se koná vždy jednou za dva roky. Navíc měl zrovna narozeniny i Helmut. Snad proto byl sraz velikým večírkem a společenskou událostí, klidně jsme mohli přijet až v sobotu odpoledne. V sále místního hostince kuchtík roztopil obrovskou pánev a na ní připravoval místní speciality. Zajímavý byl již pohled na statného muže míchajícího chutnou krmi něčím, co velmi připomínalo veslo. Po hromadné večeři jsme nevycházeli z úžasu. Do zhaslého sálu, osvětleného rozdanými prskavkami, natlačili Mini a Helmutovi k narozeninám pogratuloval snad každý účastník srazu. Celý večírek korunoval ohňostroj na protějším parkovišti.
"Sportovní aktivity" se letos omezily pouze na místní specialitu. Slalom s autem, které ná v řídící tyči vložené mezikolo. Důsledek je ten, že točíte volantem doprava a vůz jede doleva. Přilehlé pole hrachu by mohlo vyprávět své, ale zábava je to skvělá. Vždyť na tom nic není, a už ostře vyráží nový pokušitel. V první zatáčce však zjistí, že "na tom" něco je. A couvat s takovýmto exotem pak již chce opravdu silnou představivost a bezpochyby i jedničku z deskriptivní geometrie.
Z představených aut jsem nedéle postál samozřejmě u S-ka MK II, nádherně zrekonstruovaného auta. Jinak mi připadá, že rakušané se trošku vydávají na německou cestu "estetické přeplácanosti". K vidění bylo hodně totálně zmršených aut, ověšených spoustou "přívěšků" bez ladu a skladu. Jednoduchému a čistému Mini to nesvědčí.
Příští rok bude tento sraz "pauzírovat", ale naši rakouští kamarádi pořádají od 1. do 4. června 2001 velký mezinárodní sraz, kterého se bezpochyby většina našich členů a kamarádů bude účastnit. Přece jen to máme blíž než letos do finského Saariselkä - z dálnice Linz - Salzburk odbočíte na Pettenbach, do kempu v Almtalu.